Penzion Četnická stanice, Koločava

Spal jsem na Četnické stanici se dvěma kamarádkami, cítili jsme se skvěle a takový bramborák s masem, jaký jsem měl tady, jsem ještě nejedl. Děkuju milému personálu a vřele doporučuju.

Vřele doporučuji.

Byli jsme ubytování ve 2lůžkovém pokoji s WC a sprchou – malé a skromné, nicméně útulné a čisté. Majitelé velmi ochotní a přátelští, domluvíte se i česky. Hospoda stylová, chodili jsme většinou na snídaně a večeře, jídlo chutné, relativně levné, nepřecpete se. Pivo české nebo ukrajinské, ochutnejte i „kvas“ – něco jako kofola. Parkování na pozemku hospody. Připravte se ale na hodně špatné silnice v zakarpatí – „díry“. V Četnické stanici je východiště značených turistických tras po okolních kopcích. Určitě mohu jen doporučit vidět na vlastní oči jiný svět než na který jsme zvyklí u nás nebo na tzv. západě.

Do Kloločavy jsme dorazili v noci a přesto nás mile přijali.Ubytování jednoduché se sprchou a wc na pokoji.Mohu vřele doporučit všem .Hanka

V legendární Četnické stanici jsme strávili 2 noci. V prvé řadě je třeba pochválit velmi přátelský a ochotný personál. Majitelkou je paní Natalia Tumarec, která se velmi snaží o kulturní život v Koločavě a udržování vztahů s Českem, za což také získala v roce 2012 cenu Gratias Agit od ministra zahraničí ČR.

Ubytováni jsme byli ve 2-lůžkovém pokoji s vlastní koupelnou. Samotné ubytování je velmi skromné, turistického typu. Na pokoji byla jen manželská postel, věšáky a jedna stolička. Není zde místo na stůl ani na skříně. Ale díky dřevěnému provedení to působilo útulně, bylo uklizeno, tekla teplá voda a spalo se nám dobře. Restaurace je stylová, nabídka jídel poměrně velká a vaří zde výborný boršč (během našeho letošního týdenního cestování po Ukrajině jsme neochutnali lepší). Parkování pro cca 5 aut je možné v uzavřeném dvoře za penzionem.

Na Koločavě jsme byli spokojeni , je to ale jiný svět a jiné zvyky ,zejména je to vidět na toaletách. Majitelé (nebo personál) jsou velice ochotní a přátelští , tak jako nakonec i ostatní domorodci. Ubytovali nás u známé v sousedství , patrně to byla ,asi ředitelka školy ,tak to mělo trochu vyšší úroveň ,tedy na jejich poměry. Byl to byt v bytovce z 80tých let kde jsme měli k dispozici obývák. Na Četnické stanici bylo totiž obsazeno , a to jenom Čechy. Z interiéru bylo patrné, že se jedná o českou hospodu ,také ceny se téměř nelišily od našich. Určitě to však stojí za vidění a chceme se tam opět podívat , tentokrát ještě s přáteli. Milena a Luboš